Naděnka začala hárat a tak plánuji krytí s naším Maxem ( Caro Perizu), protože spolu měli velice krásné děti. Pokud vše proběhne jak bych si představovala, tak od Adélky nebo od Naďi mám v plánu si  nechat béžovou fenečku. Doufám, že to ty moje holky chápou a narodí se jim nějaké hezké holčičky. Na mimina už se opět těším.

Opět musím žalovat ! Naprosto nekonfliktní a hodná Sára patrně zjistila, že by mi taky mohla alespoň jednou v životě pořádně hnout žlučí a že by to to bylo příjemné zpestření všedních dní a tak začala usilovně pracovat na likvidaci branky. Několikrát jsem ji napomenula, což vůbec nebrala vážně a záležet si na demolici dala opravdu náramně, což je vidět na fotce. Řekla bych, že dost připomínala dospělého berana, protože se vždy rozběhla a hlavou narážela do branky a myslím se dokonce domnívala, že má na hlavě rohy  nebo parohy :-) 

Co nezvládla hlavou, to dokončila zuby :-(  Odvedla opravdu výbornou práci :-(

Musela jsem povolat šikovného kamaráda Ferdu Mravence. Ještě že ho mám, protože jak je nějaký problém, hned mu telefonuji a volám SOS. Naštěstí se už dávno ničemu nediví a trpělivě opravuje vše, co moje zlatíčka rozsekají na hadry.

V poledne se pustil do práce a než se úplně setmělo, branka byla jako nová. Děkujeme Ferdo !!!!    :-)   :-)

Taky našeho šikovného kamaráda, který naštěstí umí snad úplně všechno, pořádně rozesmála naše Adélka, která měla opět před sebou svůj bufet. To znamená několik mističek, které obsahují mix vybraných pochutin, na které by zrovna naše drahá Adélka mohla dostat chuť. Adélka chuť neměla  vůbec na nic, u misek se jen tak válela a pozorovala, jak chutná její menu vrabcům. Na miskách sedělo asi 5 vrabčáků a to se jim to hodovalo a vesele švitořilo. Adéla je znuděně pozorovala a bylo ji to úplně  fuk a byla lhostejná i k tomu, že si jeden vrabec sedl na její záda a pěkně si začal otírat zobáček o její srst. Kamarád nechápal, já překvapená nebyla vůbec. Máme totiž zde i straky a ty jsou taky tak drzé, že psům kradou i kuřecí kosti a nosí si je na střechu a občas je na střeše kostí, jako by tam byla kuřecí jatka. Anglický buldok prostě neublíží ani ptáčkovi :-)

Doma jsem mu říkala Bohoušku :-)

Jeho panička mu říká Guliver a dnes mi poslala fotku Gulivera, abych viděla jak pěkně roste.

Myslím, že je to dobře,.... horší by bylo kdyby se dělo něco negativního. Dokonce teď  vyšetřím i nějakou tu chvilku pro sebe a mohu se věnovat nějakým aktivitám, které mě moc baví, ale na které mám strašně málo času. Můj koníček je zdobení dortů a koho by mé dorty zajímaly, tak je najde na starších stránkách

www.volny.cz/holmn  a u kontaktů je odkaz na mé dorty. Nejsou tam všechny, snad časem přidám i ostatní.Baví mě i slané dorty. Podle mé rodiny mám divné koníčky a nikdy nevědí, co mi nadělit pod stromeček. A tak dostávám dárky o kterých vědí, že mi udělají radost, protože na nich je motiv AB. Už mám slušnou sbírku :-)

Dárky typu : poukázka ke kadeřníkovi,....tak ta už mi zde leží přes měsíc a moje dcera nemůže pochopit, že si na kadeřníka nedokážu udělat 2 h čas. :-(

Jooo, to bych musele opustit můj dům, kterému říkám, že je to má dobrovolná "Bastila" a mé psy a na takovou zbytečnost jako je kadeřník, tak to se mi zrovna nechce. Poukázka má platnost do srpna, tak vám v září napíšu, zda propadla :-)

Můj další koníček by byl vyřezávání z ovoce a zeleniny a vyrábění zeleninových ozdob. Jsem začátečník, viz.níže a tak bych svůj web ráda využila k tomu, zda by někdo věděl a poradil, kde se dají sehnat pomůcky k tomuto vyřezávání. Dlátka, skalpílky, škrabky atp. Aby rodina měla inspiraci na dárek :-) 

Sice nemám ultrazvukové ani rentgenové oči, ale domnívám se, že Adélka skutečně zabřezla. Je to velice "žravá" fenka, která není mlsná a baští prostě ráda úplně všechno. Její  náhlá nechuť k papaní kolem třetího týdne od krytí byla dost jasným signálem. Přesto že 14 dní skutečně téměř nebaštila nic a měla by tedy trochu pohubnout, tak naopak mírně nabrala na váze. Spouští vemínko a v jídle je hodně, ale opravdu hodně vybíravá. Opět proto začíná etapa švédských stolů, kdy ji předkládám asi 5 misek a v každé je něco jiného. V jedné je syrové hovězí, v druhé vařené maso s přílohou, ve třetí sladké piškoty, ve čtvrté syrová vajíčka a v páté granule. Každý den si vybere něco jiného. Jeden den je na sladké, druhý den si spíše vybere syrové maso a dnes se vrhla s velkou chutí na granule. Adélka a granule nejdou dohromady. Nikdy o granule nestála a tak je vidět, že má asi těhotenské chutě. Moc toho, ale nesbaští a tak mě tím dost zlobí. Je sice "dost dobře živená" a rozhodně má dostatek zásob pro miminka a  taky u ní nepředpokládám nějak mimořádně silný vrh. Je to starší fenka, štěňátka bude mít  naposledy a to už početné vrhy nebývají. Přesto mám raději, když fenkám pěkně chutná po celou dobu jejich březosti.

Andrej se doma jmenuje Igor. Má se prý skvěle a společnost mu dělají především děti. Stížnosti na něho nejsou, jen samá chvála a tak se zdá že miminka zlobila opravdu jen ve svém rodném domě :-)

Jako správný vůdce smečky se musím někdy vydat na lov, abych nakrmila svoji smečku.

Na lov si neberu ani pušku ani šípy a úspěch mého výsledku závisí především na velikosti mé peněženky. Moje přání je vždy ulovit alespoň mamuta, abych měla na dlouhý čas vystaráno, ale ještě jsem bohužel žádného mamuta nepotkala a tak jsem ulovila 2 bedny hovězího masa, 1 bednu vepřového masa, 1 bednu vnitřností a vemeno, 5 beden kuřecích skeletů, kůží a kuřecího masa + několik plat vajec. Rýži, těstoviny, rohlíky, tvaroh, piškoty a zeleninu lovím průběžně v Lídlu. Toto množství mi postačí cca na 6-8 týdnů a potom hurá zase na lov, doplnit zásoby. Buldoci, ale vážně v dospělosti moc nežerou. Štěňata, mladý psi, březí a kojící feny ano. Pes je masožravec, buldok všežravec :-)

Tak už mě to konečně "pustilo" na web a mohu psát co nového, dokud nepřekročím limit dat :-)

Zprávy o štěňátkách dostávám pravidelně a všechna jsou v pořádku. Na dotazy, zda se mi po nich stýská odpovídám pravdu že ne. Nemám totiž čas a musím dohánět to, co jsem díky štěňátkům nestihla. Například jiřiny a kaly jsem sázela až na konci května a už mi pomalu květly ve sklepě :-(

Včera měl můj vnuk páté narozeniny a tak jsem mu musela upéct dort s dinosaury.

Adélka mi dělá starosti, protože špatně baští a asi tedy březí je. Neustále ji přemlouvám aby alespoň  " něco spolkla " a když už se mi to konečně podaří, tak to za chvilku vyzvrací. Naštěstí se to už trošičku lepší, ale rozhodně se vůbec nenudím, naopak bych potřebovala aby měl den 48 h.

Odjela nám Amanda¨a jsem ráda, ono u štěňátek je to stejné jako u dětí. Velké hlídání a hlídání a zase hlídání.

Kde zase to štěně je, co zase dělá, jen aby někdo nenechal otevřené dveře a Amanda nevyběhla ven a nespadla do bazénu atd..

Už si potřebuji na pár dnů oddechnout a vyčistit si hlavu od věčného hlídání, abych se zase příště mohla na štěňátka těšit.

Úspěšný odchov štěňátek není žádná legrace a je to obrovský kus práce. Není problém mít štěňata někde ve stodole, podsypat  hoblovačkami, dát jim lavor vody a 3 x denně jim nasypat granule různé kvality. Znám takové chovy – nechovy a přesně takto  bych já odchovávat štěňata nemohla. Je pravda, že patrně štěňata vyrostou i v takových podmínkách ale tam bych si já štěňátko nekoupila, neboť  takový chov  je tedy jen o penězích a k chovateli bych moc důvěru neměla.

Já  mám štěňátka od narození u sebe v ložnici a na očích je mám téměř 24 h denně, když spím, mám je u sebe v posteli jako mimina. Když povyrostou, tak je učím baštit, v ohrádkách mají deky a hračky  které se musí pravidelně prát . Neustále je  sleduji, zda jsou v pořádku, pravidelně je vážím a omývám, každé štěně mám denně několikrát v ruce. Když počasí dovolí, vynáším je ráno na zahradu  a potom zase domů, tahám je jako kočka koťata. Vařím jim a starám se o to aby z nich byla nebojácná štěňata, která znají děti, lidi a aby prostě byla dobře socializovaná. Věnuji se jim jak jen nejlépe dovedu, při štěňatech se vše v naší domácnosti točí jen kolem štěňátek která jsou u mě na prvním místě.

Tak věřte, že jsem ráda, že jsou všechna štěňátka u milujících rodin a že jsou všechna v pořádku. Amanda odjela, trochu byla při odchodu vyjevená kam to vlastně jde, ale doma na ní čeká Zorka, kterou mi pán k mé velké lítosti nepřivezl ukázat, ale bylo horko, tak jsem to chápala.

Bohužel už mě upozorňuje červená tabulka, že limit dat budu mít vyčerpaný. Tak budu muset psát až zase 1.6., ale doufám že budu mít samé skvělé novinky.

A teď, koho tedy u nás při návštěvě potkáte. Tak tedy ...ještě ani nezazvoníte a Váš příchod bude hlásit fenka Denny Taxnet. Je to fenka Německého ovčáka a není má, ale mého syna Dušana. Denny má výcvik na cvičáku, ale dobře poslouchá jen Dušana. Vím určitě, že nám z rodiny by neublížila ani náhodou, ale u cizích si tím jistá opravdu nejsem. Nakonec, je to hlídací pes a tak svůj úkol plní výborně.

Dále Vás určitě přivítá Megyna a Barbora, což jsou důchodkyně SHIH-TZU. To jsou mé fenky, jsou už hodně staré a mám je moc ráda. Každého vítájí máváním ocásku a nikomu neublíží. Je to máma s dcerou a nikdy v životě mezi sebou neměly žádnou zášť ani u krmení. Jejich vzájemná láska je neuvěřitelná a obávám se, že až jednou jedna z nich odejde do psího nebíčka, druhá žalem půjde brzy za ní. Určitě se jednou tady o nich rozepíšu, neboť si to obě zaslouží. Svého času to byly chovné fenky a Megyna měla svůj první vrh 8 štěňátek, což byla neuvěřitelná věc. Barbora a Megyna mě milují, jak jen pes milovat dokáže. Každé ráno na mě čekají před ložnicí a to je potom radosti, když konečně otevřu dveře. Jsem většinou doma a když náhodou odjedu i jen třeba na hodinu, tak při návratu následuje vítání, jako bych se vrátila po měsíci z lázní.

Dále u nás uvidíte Roxanu ( Růženu), From Adele ( Adélku), Naďu, Sáru, Chunky Chuck ( Kukyna ), Caro (Maxe).

Taky někdy i několik jorkšíráků, které jsou zase dcery, ale občas je má sebou na chatě nebo v bytě.