Krátká pauza, kterou jsem na blogu udělala je způsobená tím, že jsou prázdniny a jako správná babička se musím samozřejmě věnovat i vnoučatům a tak zde mám na prázdninách navíc i dvě vnučky. V jednom domě mít pět vnoučat není zrovna ideální doba na sezení u počítače. Taky jsem zde měla na pár dní na hlídání Zeuse, tuto službu běžně neposkytuji a byla to opravdu vyjímečná situace. Zeus je nádherný pejsek a hlavně jsem byla překvapená, jak byl moc hodný. Jediné co se mi nelíbilo, že byl na můj vkus moc hubený. Majitelka je z USA a tak se řídila radou veterináře, protože nějaký čas bude se Zeusem žít v ČR. Zeuse jsem pořádně vykrmila a majitelce vysvětlila aby zvýšila krmné dávky.

Štěňátko od Adélky zůstalo jen jedno, druhé nějak k mému překvapení náhle umřelo. Proč, to opravdu netuším a nemá cenu nad tím přemýšlet. Tak zůstal jedináček, pečlivě se o něho stará jorkšíračka, tak s ním není absolutně žádná práce. Od včerejška už  kouká, tak už mu budu moc něco i přidat jako příkrm. Když štěňátka otevřou oči, jsou schopná přijímat i jinou potravu než jenom mateřské mléko. Samozřejmě úměrně k věku. Nemohu mu nacpat hovězí svalovinu. Jsem si jistá, že by ji polykal,ale to boleníčko co by měl potom, tak na to by mohl i umřít. Přidávám většinou namočený piškot, smetánek a 18. den už přidám i nějakou namočenou granulku a ve 3 týdnech už učím baštit z misky.

V poslední době dostávám plno krásných mailíků, ve kterých mi návštěvníci webstránek píšou chválu na stránky a obdiv nad péčí o AB, kterou pejskům dávám.

Pochvala vždy moc potěší, stránky aktualizuji právě pro návštěvníky stránek a milovníky AB. Nerada bych, ale působila jako podivín, pro kterého AB jsou jediným smyslem života a po celý den si jen prohlížím své psy, zda jim náhodou neroste nějaký chlup obráceně a neustále je leštím, krmím, lakuji jim drábky atp.

Jsem úplně normální chovatelka, která se taky někdy pořádně naštve a lehne si k televizi a na psy se klidně "vykašle". Tedy samozřejmě jen obrazně, protože vykašlat se na ně prostě nemůžu, nakrmit je musím, krmení mi taky nikdo neuvaří a nikdo jim za mě neuklidí ani jim nedá čerstvou vodu. Starám se o ně sama a ani bych nikomu péči o své psy nesvěřila. Jen já je znám dobře a jen já poznám, zda jim něco chybí a zda jsou v pohodě. Z tohoto důvodu jsem už 16 let nebyla nikde na dovolené a nikde nebyla ani na jednu jedinou noc. Je pravda, že můj život se opravdu hodně točí kolem pejsků a rodinných oslav se zúčastním pouze za podmínek, že nebudu mít štěňata a nebo....jak už se jednou stalo, tak na svatbu neteře jsem prostě jela s košíčkem plný štěňátek a ta musela být v ohrádce v restauraci pod stolem. Rodina mě už takovou zná a nepřekvapuje je to. Na třídní srazy se školou zásadně nejezdím a působím mezi spolužáky jako nafoukaná fůrie, co se vymlouvá na psy, protože člověk který není chovatelem to nemůže nikdy pochopit.

Starost o psy nepokládám za žádnou svoji oběť, neboť mě to baví a popravdě mi nějaké společenské akce ani dovolená vůbec nechybí a jsem nejraději doma ve společnosti psů. Můj život proto není nijak zvláštní, pokládám se za zcela normální a proto není třeba mi vyjadřovat obdiv. Někdo má koníčka pejsky, někdo chodí na ryby, někoho baví zahrádka. Mně například zahrádka nebaví vůbec :-(

Špatně prospívající štěňátko pojmenoval náš Lukášek - Punťa. Punťa pil stejně jako bráškové, ale nepřibýval jako bráškové. Občas¨" šedivěl" což říkáme štěňátkům, která nejsou krásně červená a značí to, že štěňátko má nějaký problém. Ve 2h v noci byl ještě živ i když takový "vláčný a žvejkací", ale ve 3h jsem ho našla bez života. Umřel v klidu bez naříkání, tak jsem byla ráda, protože někdy štěňátka hodně naříkají.

Adélka bohužel mléko nespustila a tak jsem použila půjčenou náhradní maminku jorkšíračku, která má své děti čtyřtýdenní a zaručila jsem jim tedy nadstandartní péči a tak se zde starám ještě o malé čertíky, které bez problému baští z misky. Jorkšíračce jsem ponechala její jednu holčičku a dala k ní buldočí kluky. Jorkšíračka se rozvalila pro svoji holčičku a kluci se hned krásně přiživili. Za pár hodin už všechna čtyři štěňátka voněla jorkšíračce stejně a neměla důvod dělat mezi dětmi rozdíly :-) Dnes už má jorkšíračka na starosti jen dva kluky AB, ty jsou v pořádku, pěkně přibývají a doufám že to tak i zůstane. V noci je to paráda, kdykoliv se vzbudím a udělám kontrolu, fenka vzorně leží u miminek a oni si tankují podle své potřeby.

Nevím jak kdo, ale já tyto vedra naprosto nesnáším a jen se ploužím a čekám na večerní bouřku. Navzdory mým zkouškám na štěňátkách, které se pomalu rovnají Mengeleho pokusům, tak dva kluci za jeden den oba přibrali po 5 dkg, což je velice slušný. Jeden klučík bohužel jen 1 dkg, taky neudrží moc tělesnou teplotu a tak nějak vůbec se mi nezdá, že by byl úplně v poho.Rozhodně mu šanci na život dávám opravdu obětavou, prostě se nedokážu na štěňátko vykašlat, ale mé zkušenosti mi říkají, že tady jen péče a obětavost nepomůže a ani zaříkávání a že to možná dopadne všelijak. To se prostě stává, je to příroda. O štěňátka, která svůj boj o život prohrají už dávno nepláču. Tak to prostě je a tak to příroda zařídila a někdy se sice stane i zázrak, ale je lepší na zázraky moc nevěřit. Já čisté svědomí mám,všem štěňátkům dávám maximální péči a vzhledem k mým zkušenostem si myslím, že je opravdu na úrovni, ale zázraky se někdy dělat opravdu nedají. 

Mám plno nových fotek od našich odchovanců, ale nějak nemám čas je sem vložit. Hned jak se vše znormalizuje, všechny pozdravy zveřejním :-)

Základem úspěšného odchovu štěňat AB je správně rozkojená fena. Jsou feny, které jsou hodně mléčné a odchov mají bez problému a jsou feny, které mléka moc nemají a opakuje se to při každém vrhu. Je to jako u lidí. Osobně o zdárné rozkojení feny se vždy velice snažím, ale krom kvalitního krmení a klidu pro fenu se mohu už jen modlit, protože čarovat jsem se ještě nenaučila.

Adéla bohužel patří k těm málo mléčným fenám, vemeno sice spustí až na zem a tahá ho za sebou, ale to je právě to špatné vemínko. Pokud je ve vrhu více štěňátek, potom je velká šance, že si mimina maminku pěkně "roztahají", což u poču 1-3 štěňat není zaručeno. Snažila jsem, se aby ji vycucávali jorkšíráčci a následně se vemínko začalo nalévat, ale prázdné vemínko jorky vůbec nenadchlo.

Dnes už se trošku mléka ukázalo a kluci si dokonce i bříška trošku nacpali. Tak budeme bojovat dál !!!