Vkládám slíbený fotopostup. Vše umeleme, nastrouháme a umícháme. Pečeme na plechu vyloženém pečícím papírem. Po částečném vychladnutí vykrajujeme tvary kostí. Já vykrajuji jen trochu  pro malé pejsky, pro buldoky nakrájím kostky ve velikosti menší buchty.

Něco usuším a zbytek uchovávám v mrazáku.

Základní recept naleznete v sekci ( dnes se říká vlákno) Váš buldok - krmení recepty. Já jsem si tento recept před lety vylepšila a zde nafotila potřebné suroviny. Peču dnes a fotím postup který sem zítra vložím.

Použila jsem něco přes 2 kg hovězích jater, které jsem k tomu účelu měla v mrazáku nachystané. Dále budete potřebovat zeleninu - česnek, mrkev, porek, červenou řepu,kousek zázvoru, zelí...prostě to co doma zrovna máte.

Dále mouku, strouhánku, celozrnné pečivo,hodně vajec, ovesné vločky, vařenou rýži a 1/4 l sezamového oleje. Můžete přidat i čerstvé bylinky, prostě podle své fantazie cokoliv, jen tu fantazii moc nepřehánějte :-)

Megy a Barbora nejsou buldoci, jsou to...tedy byly to chovné feny plemene Shih- tzu a do chovatelské stanice z Agátové cesty bezesporu patří. Jednak zde žijí od narození a jednak jejich štěňátka v PP měla napsáno z Agátové cesty a Barborka je náš odchov a proto i ona má v PP napsáno že je z Agátové cesty. Fenky jsem na chov přestala využívat ve chvíli, kdy Barborka měla komplikovaný porod, musela na císaře po kterém mi málem umřela. Toto plemeno není na císaře zrovna moc zvyklé a po probrání z narkózy měla Barborka poměrně silné bolesti a dramatické chování, které jen díky mým zkušenostem nedopadl fatálně, ale šok a následná smrt už byla hodně blízko. Proto jsem holky přestala na chov využívat a od té doby zde žijí a nikdo u nás si neumí představit, že tu prostě jednou nebudou, protože oni nikdy žádné zdarvotní komlikace neměly a tak jsem vše brala tak, že nevyžadují žádnou zvláštní péči a jsou vlastně asi nesmrtelné.

Je jim téměř 10 let té mladší a 14 let té starší. Nepamatuji, že bych se na ně kdy musela nějak vážněji zlobit, jen malé drobnosti, když si bezdůvodně zaštěkají. Nikdy se mezi sebou ani náznakem neporvaly, nezavrčely a obě se strašně moc milují. Jediný prohřešek, který za 14 let Megyna provedla bylo, že jsem jednou měla téměř 1 kg pěkného nakrájeného hovězího na stole připravené na tatarák a ona neodolala a když jsem odběhla, tak vyskočila na židli, na stůl a pěkně všechno sežrala a nezbyl ani flíček. Hledala jsem maso všude, už jsem si říkala že jsem popletená a někam jsem ho bezmyšlenkovitě dala a až když Megyna vyzvracela část naší večeře, tak byl pachatel usvědčen. Barborka, ta mladší je zase šílený stresáček a jednou určitě umře při střílení rachejtlí nebo při bouřce. Na silvestra musí dostávat sedativa. Jinak opravdu za svůj život žádný problém, pouze odčervení a pravidelné očkování.

Obě holky už nemají přední zuby, což jim vůbec nevadí. Megyna už je hluchá dlouho, ale mojí znakovou řeč zná výborně tak je to taky v pohodě. Nakonec jejich život je jeden velký rituál. V letošním roce spadla Megyna poprve do bazénu a proto jsem usoudila, že už je asi i trochu slepá. Štěňata buldoků holky nemilovala nikdy, sice by jim neublížily, ale raději od nich utečou a nevyhledávají je. Myslela jsem, že chtějí klid. Můj vnuk si ale pořídil morče a holky z něho jsou naprosto fascinovaný. Neustále vyhledávají jeho přítomnost, jsou vyloženě rádi v jeho přítomnosti a to mě docela překvapilo.

Bohužel se u Megyny začínají projevovat stárnoucí problémy vážnější a já najednou zjistila, že holky asi nesmrtelné nebudou. Doufám, že tu s námi Megyna bude ještě dlouho a nevezme to rychlejší průběh, protože si vůbec neumím představit, jak by žila Barborka bez ní. Megy bez Barbory asi ano, ale Barbora bez Megyny určitě ne a umřela by žalem.

Chtěla jsem alespoň tímto článkem vyjádřit, že mám obě holky moc ráda a patří do mého života stejně jako buldoci a cítím se trochu provinile, že se o nich tak málo zmiňuji. 

Dobrý večer paní Holmanová,

Včera jsem dostala zprávičku od nového majitele Cara, že je vše v pořádku, Car podle mého očekávání nepláče a dobře baští. Je to sice neskutečný zlostek a lump, ale majitel je šťastný že ho má.

V naší stanici nic nového, nastávající chladnější počasí buldokům zatím nevadí a ještě jim uvnitř v domečku  proti jiným rokům netopím. Listopad máme za chvilku a předpověď už slibuje i sněhovou nadílku, tak už brzy radiátory zapnu. To se potom buldoci stanou hodně líný a pomalu nebudou z domečku ani vylézat. Jak říkám já, zalezou jak medvědi k zimnímu spánku a ven vylézají jen vykonat svojí potřebu a hurá zase dovnitř za teplíčkem. Mrazivé počasí bez sněhu nemají rádi, ale když napadne sníh, tak to milují a pěkně se v něm na zahradě vyblbnou. Tak snad nám letošní zima i nějaký ten sníh na hraní dá.

Včera byl Car na očkování, tetování a čipování a byl řádně zkontrolován panem veterinářem. Dostal Euro pas a už je připraven do nového domova. Pan doktor byl naprosto nadšený, v jaké je Car kondici, jak je to neuvěřitelně čilé a rozdováděné miminko a hlavně jakou má nádhernou huňatou srst. Car je opravdu nádherný, má všechny výstavní předpoklady a bude z něho zaručeně veliký fešák. Naštěstí se už trochu zklidnil, protože byl temperamentní na buldoka až skoro dost a byla jsem z něho párktát i neštastná, protože ho vidět pomalu nebylo, ale dokázal ve chvilce přemístit všechny možné i nemožné předměty v domě během chviličky a nepořádek dokázal udělat exkluzivní :-)

Naštěstí se vše znormalizovalo, v noci je naprosto hodný a přes den když se mu umožní trochu se vyřádit, např. s pet lahví, nebo plastovým kýblem, což má nejraději, tak potom spokojeně odpočívá a je moc slaďoučký.

Tento pejsek je k prodeji

Psi, třída otevřená. V2 rec. CAC

Velkou radost mi udělal dárek od majitelky Matyldy, ( Augustýna) v podobě pexesa, kde mj.zvířátek je i fotka Matyldy.