Atos - doma mu říkají Boris

Dobrý den, paní Holmannová,

díky za optání, stejně bych Vám psala.

Borisovi trvalo asi 3 dny, než se zklidnil a než si zvykl na nové prostředí
a novou smečku. Už je úplně v pohodě. My jsme si naopak zvykli na jeho
režim, je to jako s malým dítětem, spinká, čurá, kaká, hraje si, nají se,
unaví se a zase usne.

Je báječný v tom, že skutečně na malou chodí téměř výlučně na plenu, a to i
když je sám doma. Už jsme ho nechali asi 3x po 3 hodinách samotného. Koupili
jsme mu hračky, aby nekousal nábytek, což samozřejmě tendenci má. Nejradši
má prasečí ucho, to vydrží žužlat i hodinu. 

Chodíme s ním ven kvůli socializaci. Na psi reaguje výborně, vůbec se nebojí
a je poměrně dost odvážný, dokonce je i vyštěká, když ho štvou. Pěkně se k
nim staví jako pravý buldok pěkně čelem a pod krk. 

Řekla bych, že je trochu dominantní a potřebuje občas zkrotit. Když okusoval
nábytek a opakovaně si nenechal říct a dělal, že neslyší na slovo "fuj"
(neslyšet mu jde výborně), čapla jsem ho za kůži na krku a ejhle - pěkně se
po mně ohnal. Takto to zkusil i na manžela. Pak ještě několikrát a nyní už
je celkem v pohodě. U nás mu tohle neprojde, jsme důslední a myslím, že už
to pomalu zjišťuje. Přestali jsme reagovat na jeho nářky - vymáhal si tím
pozornost a najednou přestal a už to nedělá. Taky má rád okusování holých
lidských palců u nohou, což tedy dost bolí a syn před ním utíká. Syna má
hodně rád a mě má za mámu - pořád za mnou chodí. Krásně už slyší na jméno.
Řekla bych, že je dost chytrý.

Je opravdu dost legrační a vypadá jako mimozemšťan. Moc se nám zvedla
nálada, máme ho jako seriál a mě stojí hodně úsilí, abych se mu stále
nevěnovala a tudíž ho nerozmazlila.

A taky jako pravý buldok poměrně obstojně prdí! Takže hodně větráme.

Moc nemá rád jízdu v autě, tam šíleně vyje, snad se to časem zlepší. 

Začal se válet v prachu, což nevidím ráda, protože vím, že se jim z toho
dělají nejrůznější ekzémy, ale miluje to, funí u toho a drbe si záda.
Snažíme se, aby to aspoň trénoval na trávě. Takže už i pěkně smrdí, jak je
zaprášený. 

Je zajímavě tvrdohlavý. Když se mu prostě nechce jít, tak si v lepším
případě sedne, v horším lehne a čeká. Absolutně nic ho nepřesvědčí. Nejlepší
je, když si toto umane na přechodu. Tudíž stále přenášíme. Prostě rád jen
tak pozoruje a loví lelky, aby se moc nenadřel. No typický buldok.

Je opravdu dost odvážný, kamarádský a nebojácný. Psi z něj mají už teď
docela respekt, hlavně proto, že docela dost funí.

Není žádný velký jedlík, rozhodně se nepřežírá, což mě po pravdě docela
těší.

Všechno je, jak má být, myslím, že své plemeno skutečně nezapře.

Moc Vám děkujeme, řekla bych, že se moooc povedl. Máme z něj moc velkou
radost a už je doma zase živo. Kamarádi se můžou přetrhnout, kdo ho bude
hlídat, až budeme na dovolené.

Ještě bych se ráda zeptala, jak je to s tím očkováním. Pod vlivem dojmů jsem
nějak zapomněla, zda mám s ním jít již v týdnu od zítřka nebo až v tom
dalším posledním květnovém.

Děkujeme a přejeme hodně dalších takových povedených kousků!!!

Zase se určitě ozveme a až budeme u Círů, přivezeme Vám oba kousky ukázat,
když budete mít náladu.

Mějte se krásně.

S pozdravem G.P.