Amanda a Amon

Taky jsem si zapomněla postěžovat, co mi provedli malý uličníci poslední společný večer. Mám těžký stojan pro malá miminka na infražárovku. Je to moc šikovná věc, má to rameno kterým se dá pohybovat na všechny směry a miminka mají zdroj teplíčka přesně tam, kde potřebuji. Stojan má těžkou litinovou základnu a jeho převržení není možné. Alespoň jsem o tom byla pevně přesvědčena. Ale najednou bum prásk a bylo po žárovce. Elektrickou šňůru ( samozřejmě nebyla v zásuvce) ta malá nezbeďata tahala a když to neutáhl jeden, druhý mu přispěchal na pomoc a tak dlouho s tím zápasila, až se jim podařilo rameno uvolnit a to se naklonilo směrem na dlažbu a žárovka byla kusy. Přiznám se, že to už jsem opravdu dost nadávala a myslím jsem i utrousila něco na způsob : "už by jste vypadli, uličníci jedni, aby byl konečně klid" !!!!  Žárovka je hodně drahá a hlavně se už dost špatně schání.

S Amandou už je to paráda, je to moc hodná holčička a tím že je sama, tak nedělá žádné neplechy. V noci hezky spinká a je pohodová. Popravdě nemám moc ráda, když mi zde zůstane jedno štěňátko déle a obzvlášť, když je to ke všemu holčička. Mám sklony štěňátko rozmazlovat a hodně se k němu citově vázat a to je potom zle, když odchází. Snažím se být profesionál, ale někdy slzu zamáčknout prostě musím.

Mám přidané video, jak náš Max ( Caro Perizu) vůbec, ale vůbec nechrápe :-) Tak mrkněte.