Mimina rostou jako z vody. Práve jsem jim porodní bednu vyhodila a nahradila ji drátěnou ohrádkou ke které přidávám otevřenou výstavní klec....štěňata se tak postupně naučí mít v kleci ložnici, kde se spinká a nevykonává se zde potřeba a venčit se chodí do ohrádky, kterou postupně zvětšuji tak, jak to vyžaduje jejich velikost.....prostě jim stavím malé satelitní městečko. Dorotku pomalu odstavuji...ráda bych ji odstavila rychleji, ale je to tak výborná a pečlivá máma, že ji to prostě nemohu udělat...i když by to pro ni bylo velkou výhodou. Ale seberte mámě děti, když je miluje...to prostě nejde. Většinou v této době feny letmo štěnata spočítají, zkontroluji.... a prchají od nich. 

Dorotka ta NE !!!...sice si k nim už nelehne, ale tu  svoji cisternu jim ve stoje nechá vyprázdnit a vycucnout do poslední kapky. Tak se dětičky mají vskutku dobře, ale masíčkem nepohrdnou a potom se to válí každý v jiném koutě.

Volného máme už jen posledního krásného chlapečka.

Letí to tedy náramně...Jedna holčička nám žel odešla, ale to se nedá nic dělat....asi to tak prostě mělo být. Šest loupežníků je i tak slušná smečka a teprve asi bude. Do dnešního dne je to naprostá pohoda. Dorotka nezklamala a je prostě báječná holka a maminka nejlepší z nejlepších. Mimina už nejsou mimina a jsou to batolata....hodná a úžasná....jako když jsou plyšová. Už to samo baští a s velkou chutí. Jsou velká vedra a tak do stínu na zahradu je dávám na celé odpoledne a jsou naprosto spokojená. Mamina si k nim skočí když uzná za vhodné, ale začíná se zajímat i o jiný společenský život čím dál častěji a já jsem ráda. Dětičky umí baštit, chutná jim znamenitě a tak je vše tak, jak má být. Ukázkový vrh ...ukázková štěňata, vzorná máma...,co si přát více. Už chystám fotečky a hned jak bude chvilka času, tak vložím. Jen toho času bych potřebovala více....někdo neviditelný mi krade čas a posouvá mi ručičky na hodinách.

Asi se všichni divíte, že mám štěňata a nepíšu. No....já bych velice ráda, ale naposledy, když jsem si nachystala fotky které vložím a současně poděkuji všem zúčasněným u porodu, tak to na mě začalo řvát nenáviděnou větu : Váš limit dat je překročen!!!! :-( 

Ale přesto....alespoň dodatečně děkuji za pomoc  své dceři a především skvělému sousedovi Honzovi, který mě zachránil a spící Dorotku mi odnesl do auta. Měla jsem tentokrát bloklá záda  a sama bych to nedala. 

U nás je vše tak jak má být....k mé velké radosti a spokojenosti...Dorotka je prostě skvělá, úžasná a nejlepší!!! Je to vrh, který není ani třeba denně vážit....spokojenost a plná bříška se nedají přehlídnout....sen každého chovatele :-)

Ewelína a Emilka se na mě pěkně vybodly a nezabřezly...holky asi vědí co dělají a tak jsem to přijala s pokorou k přírodě :-) 

Dorotka zachránila mé touhy po mateřství a včera...tj.16.8. přivedla na svět 7 krásných dětí...jedno hezčí než druhé. Pět kluků a dvě holčičky...všechny veliké, krásně zbarvené, čiperné a prozatím hodňoučké a mě se opět tetelí srdíčko láskou a pýchou. Dorotka má druhý vrh a při prvním vrhu byla báječná máma...a nezklamala ani tentokrát. Už si je všechny koupe a čistí, v bedně vládne klid a pohoda. Porodila v noci a k snídani spořádala kilo hovězí svaloviny, k obědu kus uvařené slepice a předpokládám tedy, že mimina budou mít dostatek mléka i péče. Dorotka je nejlepší buldočí máma jakou znám a jakou jsem kdy já měla. A proto pokud vše dobře dopadne, jedna holčička by musela zůstat doma....jinak to prostě nejde :-) :-)

Foto viz. níže ...jeden za všechny, všichni za jednoho....tak bych to rozhodně nazvala. Nikdo je totiž k focení takto nearanžovala. Prostě jsem je rozmasírovala, naskládala do boxu a najednou koukám...ejhle..všichni svorně drží pospolu....tak to mě čekají pěkné věci až to vyroste :-) !!!!!!!

Tak jsem ráda, že je už začátek nového měsíce a mohu sem zase něco napsat. Pokoušela jsem se o to někdy v druhé polovině dubna a už to na mě zase řvalo, že mám překročený limit dat :-)

Štěňátka žádné nemáme a nejhorší je, že ani nevím zda očekáváme. Nakrytá je Ewelína a dnes už bych měla s jistotou poznat, zda březí je či nikoliv. Jenže si jistá opravdu nejsem. Nabrala...to tedy jo a je taková trochu jako almara, ale nemá to v břiše a to mi je divný. Mléčnou žlázu taky spustila, tak by se dalo logicky usoudit, že březí je. Jenže raději zajedu na nějaký rtg nebo sono, abych měla jistotu. Trápí mě, že Ewvelína přestala žrát. A to mi tedy vadí hodně. Je to žravá fena a tohle u ní tedy neznám. Už asi 14 dní nechává misku bez povšimnutí a tak ji musím dávat alespoň syrové  maso, které tedy se zvláštní chutí taky nesežere, ale nakonec se do něho pustí. To je opravdu u Ewelíny hodně nezvyklé a tak si říkám, že asi březí je. Na to, že by to měla mít už tak cca za 14 dní....tak břicho opravdu žádné nemá, tak uvidím, co mi přichystá za překvapení.

Jinak celkem nic nového u nás není. Začalo konečně tak trochu jaro a když náhodou svítí sluníčko, tak se buldoci vyvalují na sluníčku a taky mě tedy celodenně hlídá 6 párů buldočích očí. Sledují mě jak poletuji v kuchyní a číhají ,kdy jim co hodím nebo donesu a kdy je pujdu trochu " prohnat " po zahradě.

Tak po dlouhé době nemám v celém domě ani jedno mláďátko....je to až neuvěřitelný. Před 14  dny  odjela poslední...Jasmínka. Plánovala jsem si, jak si konečně odpočinu, budu si užívat, jezdit po nákupech a žít jako většina lidí a nebudu jen zavřená ve své Bastile. No...nějak to všechno nestíhám. Jednak chvilku po odjezdu černoočky mi přišlo kouknout na prázdnou klícku a málem jsem se rozplakala...asi stárnu nebo co, ale spíše to bylo mimořádně dlouhé období s drobotinou a tak jsem pocítila nějakou lítost. Všechny hračky jsem tedy nabalila do pytlů, ohrádky uschovala a začala jsem točit pračku za pračkou...vyjímečně s našim prádlem, protože už jsme pomalu neměli v čem chodit a taky koupelna byla nebezpečně naplněná špinavým prádlem. To mi zabralo nějaký ten den...potom Velikonoce a ejhle....už je týden po Velikonocích......utíká to jenom mě tak rychle????

Ewelína je nakrytá...cca 3 týdny, tak krátce. Měla jsem....vlastně ještě mám strach, aby se holky nerozháraly všechny. Každý večer jim dávám přednášku a kázání, že si nepřeji, aby od sebe opisovaly a aby tedy háraly pěkně postupně. 

Ne, že bych měla takový respekt,....ale zatím se děvčata drží a když je  každý den kontroluji a dělám jim gynekologickou prohlídku, tak se tváří poměrně zhnuseně, tak si nejsem jistá, co mi chtějí připravit za překvapení.